Vím, že je duben a článek o lyžáku některým z vás možná přijde nevhodný, depresivní nebo prostě divný. Dlouho jsem přemýšlela, jestli o tom mám vůbec psát a potom mi došlo, že to bylo tak skvělý, že bych o tom mohla psát klidně i v červnu. Bylo mi jedno, že je mi zima, že mám hlad, protože to jídlo nebylo vždy dobrý, že se mi chce na záchod, že máme neskutečnej bordel v pokoji, že na mé posteli jsou hromady věcí všech ostatních, jen ne moje, že mám třeba mastný vlasy, že se v noci plníme bonbonama a budem mít fakt supr postavy na léto. To všechno mi bylo jedno, protože jsem tam měla svoje kamarády, se kterýma stejně neuvěřitelně posilujem smíchem naše ochablá břicha. Oni mi rozzářili každý den, vše mi bylo jedno, byla jsem tam a s nima a bylo to skvělý. Nebudu vám toho tady moc říkat, protože jako vždycky když se někam jede, co se stalo v Alpách, zůstane v Alpách.

Je mi strašně líto, že nemůžu přidat fotky na kterých jsme. Protože jich máme asi sto milion a jsou fakt pěkný, srší z nich dobrá nálada a smích a písničky a přátelství. Tak Vám aspoň můžu ukázat, jak skvělé počasí jsme měli, protože se nám fakt vyvedlo a bylo to úžasný. Dokážu si představit, že i kdyby pršelo a sněžilo a foukal děsný severák, tak by to bylo pořád tak svělý, jako to bylo teď. Upřímně, těšila jsem se, moc jsem se těšila, ale nenapadlo mě že to bude tak úžasné!
Myslela jsem si, že to na mě bude moc velký sociální nápor, týden být s lidmi 24/7 a pořád komunikovat. Chápejte, jsem introvert a mám strašně ráda lidi, jsem ráda v kolektivu a jsem ráda aktivní, ale nevadí mi být sama, ba naopak potřebuju dny, kdy budu sama. Ale když jste se skvělýma lidma, kteří jsou stejní jako vy a dokážete se bavit o čemkoliv, je to hračka. Strašně ráda bych se tam vrátila, ale na druhou stranu vím, že to už nejde a kdyby to bylo znova nebo zase, nebylo by to tak skvělé a odjeli jsme přesně v tom nejlepším a to se má. Takže já jsem naprosto spokojená s mým lyžákem a vzpomínám na něj jen v tom nejkrásnějším.



Chápu, že v tomhle článku čtete samé, jak to bylo úžasné a skvělé a asi vám to moc nedalo. Tento článek si tak nějak píšu pro sebe, abych se na něj za určitou dobu mohla podívat a usmát se. Snad to pochopíte. Doufám, že se máte krásně.








Comments
Je to krásný článek, který srší radostí..normálně ti až závidím, protože vzpomínám na své třídní lyžáky... bylo to senzační, když tam máš skvělý lidi :) A ty fotky jsou nádherné...škoda jen, že neumím lyžovat ani snowbordit, i když jsem se to aspoň učila :-D
Je fajn že sis to užila :-)
Tak tam bych chtěla taky :D
Jde vidět že si si ho velice užila, to ti závidím.
Ty fotky jsou velmi pěkné :)
Určitě sis to užila a to ti moc přeju. :)
Úplně ti rozumím. Takovéhle výlety s kamarády jsou prostě vždycky legendární! :D
A je úplně jedno, kde jste a co děláte. Vždycky si užijete spoustu srandy. Znám to.
This is a intersting post