Tóny ticha a obrazy duše

21. november 2015 at 11:08 | Nusi |  Názory s Nusi
world flowers
Bohužel všichni nejsme stejní. Někdo nevidí, někdo je němý, někdo je na vozíčku.. Proto si važme toho, co máme. Že můžeme bez zásadních problémů sportovat, ano, i s handicapem se dá sportovat, ale víte jak to myslím, můžeme si jít do normálního kina a můžeme slyšet všechny ty krásná slova, která nám někdo může říci, bohužel krásná vždy nejsou.
Nejdříve bych chtěla rozbrat nevidící. Můžete poslouchat hudbu, mluvit, komunikovat s ostatními lidmi, můžete si číst, samozřejmě v Brejlově písmu, můžete jít do kina, prý existují taková sluchátka, které lidem říkají, co se právě odehrává na plátně. Ale zase nevidíte, že ano. Aspoň nevidíte arogantní pohledy ostatních, ale zase neidíte žádný úsměv, barvy podzimu apod. Zajímalo by mě, jak třeba člověk s touto poruchou sní. Jestli má nějaké sny.
Neslyšící, neboli němí. Můžou pozorovat, dívat se, ale nemohou komunikovat. Protože neslyší naši řeč, nedokáží ani mluvit. Můžou vnímat svět jen očima, rukama a chuťí. Nemohou slyšet ta krásná slova, které vám může někdo říct, ne vždy jsou ale krásná že ano. Zase by mě zajímalo, jak tito lidé slyší. Jestli slyší aspoň nějaké útržky nebo tak.
Já osobně, kdybych si měla vybrat, vybrala bych si spíš přijít o oči. Pořád můžete zůstat ve světěě a vnímat. Ale tenhle článek neměl být na způsob, abych tady povrchně sepsala výhody a nevýhody. Chtěla jsem se nad tím jen zamyslet a přečíst si i váš názor. Lidé s takovýmto handicapem jsou stále lidé a upřímně, toho života si určitě užívají více než my, protože my máme vše, kdežto jim něco zbývá, tak se snaží žít naplno. Buďme jako oni. Žijme naplno. Žijte sladce.
 


Poll

Klikni, že jsi tu byl, uděláš mi radost!

CLICK*

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement