Proč by jako měl být trapas, když si na sebe vezmete něco, co je out?
Nechápu to. Ráda nosím věci, co jsou 'out' neboli, že je nikdo nenosí. Aspoň mám originální styl a nemusím se bát, že někdo bude mít stejný kus oblečení jako já. Jak jste u mě slyšeli asi už mnohokrát, nesnáším stejné věci.
Nakupování v obchodech jako jsou Tally či NewYorker, je jako kdybyste napsali knížku a wops, on ji někdo úplně tu stejnou napsal čirou náhodou taky. Líbilo by se vám to? Mně, absolutně ne. Prostě, nerada nakupuju počkat nenakupuju v těchle obchodech. To stejné se teď stalo i s Wayfarerem, bohužel. Jako neříkám, že tam nemají hezké věci, ale nechci aby to pak měla další půlka města.
Proto si ráda oblíkám starý věci, co se mi líbí, nosím věci co jsou možná out ale sakra, co je komu do toho? aspoň nebudu ovečka ze stáda a jsem schopna si i kompletně obnovit-předělat oblečení.
Ráda se oblíkám jinak. Tím, že jsem introvert, tak aspoň takhle můžu získat trošku pozornosti.
Miluju to, když jdu po městě a najednou proti mě jdou tak skupinky holek po čtyřek, třech. Každá airmaxy, legíny zařezaný v zadku, pytel na zádech, v ruce bubbletea a povídaj si jak by si zašly do mckáče. Ouu, vy jste fakt originální, potlesk! Dobře, možná trošku přeháním, páč airmaxy mám taky ale zase snažím se je nosit originálně a pytel mám taky a upřímně, nerada ho nosím, protože prostě ho má každej druhej, takže si pěkně počkám až zas vyjde z módy.
Myslím, že kdo můj blog čte hodně dlouho, tak si asi zvykl, že si stěžuju na dnešní generaci, jak jsou všichni stejní, ale není to pravda? Od toho je blog, abych se vypsala, protože co mám na srdci, může skončit na blogu.